OTÁZKY K AI ACTU

Ano, ale v podstatně menším rozsahu, než se běžně tvrdí. Firma, která licence jen nakoupí a používá, je z pohledu nařízení zavádějící subjekt (čl. 3 bod 4), ne poskytovatel — povinnosti poskytovatele, tedy posouzení shody, technická dokumentace podle přílohy IV a registrace v databázi EU, na ni nedopadají.

Prakticky se jí týkají tři věci: zákazy podle čl. 5, opatření na podporu AI gramotnosti podle čl. 4 a — pokud generuje nebo publikuje AI obsah — transparentnost podle čl. 50 odst. 3 a 4. Čtvrtá skupina povinností podle čl. 26 se aktivuje až u systému spadajícího do vysokého rizika, typicky v náboru nebo řízení zaměstnanců. Co z každé z nich plyne, rozebírá sekce průvodce o firmách, které AI jen používají.

Čtyři pásma, každé s jinou sadou povinností a jiným datem použitelnosti:

• Nepřijatelné riziko (čl. 5) — zakázané praktiky, od 2. 2. 2025. Nejde o povinnost něco doložit, jde o zákaz.
• Vysoké riziko (čl. 6) — plný režim požadavků kapitoly III, od 2. 12. 2027, resp. 2. 8. 2028.
• Omezené riziko (čl. 50) — transparentnostní povinnosti, od 2. 8. 2026.
• Minimální riziko — všechno ostatní, tedy většina firemního používání AI. Zůstává čl. 4 a případně čl. 50, žádná dokumentace ani registrace.

Pásma se nevylučují: jeden nástroj může být zároveň v minimálním riziku a mít povinnost podle čl. 50, protože generuje obsah. Které dvě cesty vedou do vysokého rizika a jaké výjimky u zákazů platí, popisuje sekce průvodce o čtyřech úrovních rizika.

Věcné povinnosti se podle velikosti nemění, ale nařízení s velikostí pracuje na několika místech a omnibus to rozšířil:

• Sankce — malým a středním podnikům včetně startupů se ze sankčního pásma bere ta nižší hodnota, ne vyšší, a to ve všech třech pásmech (čl. 99 odst. 6, tedy odstavce 3, 4 a 5). Nový odst. 6a přidal obdobnou úlevu malým podnikům se střední tržní kapitalizací, ale jen u odstavců 4 a 5 — u nejvyššího pásma za zákazy z čl. 5 se na ně nevztahuje.
• Technická dokumentace — po změně čl. 11 odst. 1 mohou malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací poskytnout položky z přílohy IV zjednodušeným způsobem na formuláři, který k tomu vytvoří Komise. Oznámené subjekty ho musí akceptovat.
• Systém řízení kvality — čl. 17 odst. 2 po změně výslovně říká, že provádění má být přiměřené velikosti poskytovatele; míra přísnosti a úroveň ochrany se ale snížit nesmí.

Definice obou kategorií se doplnily do čl. 3 jako body 14a a 14b — malý a střední podnik podle doporučení Komise 2003/361/ES, malý podnik se střední tržní kapitalizací podle doporučení (EU) 2025/1099.

Chystaný český zákon k tomu má přidat další dvě úlevy: u méně závažného porušení možnost udělit napomenutí místo okamžitého zahájení přestupkového řízení a nižší hranici pokut. Zatím je to jen návrh MPO, ne platný stav — jak na tom český zákon je, sledujeme v sekci průvodce o dozoru a sankcích.

Nejčastěji přehlížené výjimky z čl. 2:

• Použití výhradně pro vojenské, obranné nebo národně bezpečnostní účely (odst. 3).
• Výzkum, testování a vývoj před uvedením na trh — kromě testování v reálných podmínkách (odst. 8).
• Čistě osobní neprofesionální činnost fyzické osoby (odst. 10). Zaměstnanec používající AI v práci sem nepatří.
• Systémy pod svobodnou licencí nebo licencí s otevřeným zdrojovým kódem (odst. 12).

Výjimka pro open source je užší, než se zdá: neplatí, pokud je systém uváděn na trh jako vysoce rizikový, a nekryje zakázané praktiky podle čl. 5 ani transparentnost podle čl. 50. Celý rozsah působnosti je v úvodní sekci průvodce.

Nařízení (EU) 2026/1744 (digital omnibus k AI) vstoupilo v platnost 27. července 2026 a změnou čl. 113 posunulo dvě data:

• Kapitola III oddíly 1, 2 a 3 pro systémy podle čl. 6 odst. 2 a přílohy III se použije od 2. 12. 2027 místo 2. 8. 2026.
• Táž ustanovení pro systémy podle čl. 6 odst. 1 a přílohy I, tedy zabudované do regulovaných produktů, se použijí od 2. 8. 2028 místo 2. 8. 2027.

Nic dalšího se neposunulo — obecné datum použitelnosti 2. 8. 2026 i s transparentností podle čl. 50, zákazy z čl. 5 (od 2. 2. 2025) i povinnosti u obecných modelů AI (od 2. 8. 2025) platí dál. Ostatní změny omnibusu a celou osu včetně původních dat rozebírá sekce průvodce o omnibusu.

Podle znění platného k datu platnosti této stránky ano. 2. srpna 2026 bylo správným datem pro systémy z přílohy III až do omnibusu — ten je posunul na 2. prosince 2027.

Praktický test, jak takový text rozpoznat: pokud nezmiňuje nařízení (EU) 2026/1744 a zároveň mluví o povinnostech u vysoce rizikových systémů od srpna 2026, vznikl před koncem července 2026 a časovou osu má neplatnou. Jednotlivá tvrzení v něm mohou být dál správná — posun se dotkl termínů, ne obsahu většiny požadavků.

Doporučujeme neřídit se sekundárními zdroji a ověřovat si data přímo v čl. 113 konsolidovaného znění AI Actu. Samotné nařízení (EU) 2026/1744 má jen čtyři články — nová data jsou v jeho čl. 1 bodě 40, který mění čl. 113 AI Actu.

Zahodit ji není potřeba. Omnibus změnil termíny a část definic, ne celou logiku nařízení. Body, které stojí za kontrolu, jsou tyto:

• Zařazení systémů, které jste vedli jako bezpečnostní komponenty. Nová definice v čl. 3 bodě 14 a nové odstavce 1a až 1c v čl. 6 některé z nich z kategorie vyjímají — co přesně a s jakou podmínkou, je v průvodci.
• Interní materiály o AI gramotnosti. Pokud jsou postavené na tom, že musíte prokázat úroveň znalostí u konkrétních osob, formulace už neodpovídá čl. 4.
• Termíny v projektových plánech. U systémů z přílohy III máte navíc přibližně 16 měsíců.
• Kyberbezpečnostní část u vysoce rizikových systémů. Pokud systém spadá pod nařízení o kybernetické odolnosti, nový čl. 42 odst. 3 umožňuje neřešit ji podle čl. 15 zvlášť.

Ne v té podobě, v jaké se to nabízí. Čl. 4 byl omnibusem přepsán a nové znění ukládá jen přijímat „opatření na podporu zlepšení gramotnosti v oblasti AI“, a to přiměřeně technickým znalostem, zkušenostem a vzdělání dotčených lidí i prostředí, ve kterém se nástroj používá.

Klíčová je poslední věta odstavce 1, která v původním znění nebyla: povinnost od poskytovatelů ani zavádějících subjektů „nevyžaduje, aby u jednotlivých osob zaručovali konkrétní úroveň gramotnosti v oblasti AI“. Nařízení tedy nepředepisuje certifikát, test ani hodinovou dotaci a neexistuje úroveň, kterou byste u konkrétního zaměstnance museli prokázat.

Co povinnost je: přijmout opatření a být schopen doložit, že jste je přijali. Školení je jedna z možností, ne jediná — stejně platí pravidla pro používání nástrojů, pokyny přímo v nástroji nebo interní dokumentace. Komise má podle nového čl. 4 odst. 2 zveřejňovat praktické příklady plnění na jednotné informační platformě.

Pokud vám prodejce tvrdí, že AI Act vyžaduje proškolení zaměstnanců s doložením úrovně, argumentuje zněním, které od 27. 7. 2026 neplatí. Co přesně omnibus v čl. 4 změnil, je v sekci průvodce o omnibusu.

AI Act na tuto otázku neodpovídá — neřeší, jaká data do nástroje vložíte. Odpověď plyne z jiných předpisů a ze smlouvy s poskytovatelem:

• GDPR — vložení osobních údajů do nástroje je zpracování. Potřebujete právní základ, roli poskytovatele (zpracovatel či samostatný správce), zpracovatelskou smlouvu, vyřešené předávání mimo EU a záznam v evidenci činností zpracování.
• Zákon č. 264/2025 Sb., pokud jste regulovaný subjekt — AI nástroj je aktivum a jeho poskytovatel je dodavatel ICT služby, se vším, co k řízení dodavatelských rizik patří.
• Obchodní tajemství a smluvní povinnosti mlčenlivosti vůči klientům. Tady bývá problém dřív než u GDPR: zákaznická data pod NDA se do nástroje nedostanou legálně jen tím, že je nikdo nejmenuje.
• Podmínky konkrétní licence. Zásadní rozdíl je mezi spotřebitelskou a firemní variantou téhož nástroje, hlavně v tom, zda se vstupy použijí k trénování a jak dlouho se uchovávají. Rozhodovat se dá jen podle podmínek verze, kterou skutečně máte, ne podle názvu produktu.

Praktický výstup z toho bývá jednostránkové pravidlo: seznam schválených nástrojů, kategorie dat, které do nich nesmí, a kdo schvaluje nový nástroj. Stejný dokument pak obvykle poslouží i jako doklad opatření podle čl. 4.

Hotovou šablonu k tomu záměrně nenabízíme. Pravidlo dává smysl jen tehdy, když odpovídá nástrojům, které ve firmě skutečně běží, a datům, která do nich tečou; převzaté znění vytvoří dojem splněné povinnosti, ale s reálným provozem se nepotkává a při kontrole se jím nedá doložit nic. Použitelná je struktura a příklady formulací, ne dokument k podpisu.

Ve třech situacích podle čl. 25 odst. 1: uvedete na vysoce rizikový systém své jméno nebo ochrannou známku (písm. a)), provedete jeho podstatnou změnu (písm. b)), nebo změníte zamýšlený účel systému tak, že se vysoce rizikovým teprve stane (písm. c)). Ve všech třech na vás přejdou povinnosti poskytovatele podle čl. 16.

V praxi nastává nejčastěji ta třetí situace, protože nevyžaduje vlastní vývoj. Stačí nad nakoupeným obecným modelem postavit interní nástroj pro třídění životopisů nebo hodnocení úvěruschopnosti a role poskytovatele je vaše — systémový prompt a napojení na API k tomu bohatě stačí.

Co k tomu doplnil omnibus — jakou dokumentaci musí předat původní poskytovatel a proč je porušení čl. 25 nově v sankčním pásmu 15 milionů eur nebo 3 % obratu — rozebírá sekce průvodce o přechodu role na zavádějící subjekt.

Zpravidla ne. Čl. 5 odst. 1 písm. f) zakazuje uvádět na trh, uvádět do provozu pro tento konkrétní účel nebo používat systémy AI s cílem odvodit emoce fyzické osoby na pracovišti a ve vzdělávacích institucích; výjimka je jen pro použití z lékařských nebo bezpečnostních důvodů. Zákaz platí od 2. 2. 2025 a je v nejvyšším sankčním pásmu — až 35 milionů eur nebo 7 % celkového celosvětového ročního obratu.

Spadají sem věci, které se často prodávají jako analytika: skóre nálady z hovorů kontaktního centra, hodnocení zaujetí zaměstnanců z kamer, vyhodnocování mimiky nebo hlasu uchazeče při pohovoru.

Vedle toho písm. g) zakazuje biometrickou kategorizaci osob za účelem dovození rasy, politických názorů, členství v odborech, náboženského či filozofického přesvědčení, sexuálního života nebo orientace. Vlastní výjimka tohoto písmene míří na legálně získané soubory biometrických údajů a na oblast vymáhání práva, na firemní nástroj tedy nedosáhne — rozsah obou zákazů je v průvodci.

Porušení bývá zabalené v modulu HR systému nebo analytického nástroje, jehož popis funkcí si nikdo nepřečetl. Kontrola už zavedených nástrojů proti čl. 5 je proto první věc, kterou v takové situaci děláme — je rychlá a je to jediné pásmo, kde nejde o dokumentaci, ale o zákaz.

Ne. Registrace v databázi EU podle čl. 49 se váže na poskytovatele vysoce rizikových systémů, případně na poskytovatele, který podle čl. 6 odst. 4 dokumentuje, že jeho systém z přílohy III vysoce rizikový není. Zavádějící subjekt v pozici běžného uživatele neregistruje nic a nemá vůči úřadu žádnou průběžnou ohlašovací povinnost.

Registrační povinnost se objeví teprve tehdy, pokud nasadíte vysoce rizikový systém jako orgán veřejné moci nebo pokud se z vás podle čl. 25 stane poskytovatel.

Pozor ale na to, že incident v AI nástroji může být hlásitelný podle jiného předpisu — podle zákona č. 264/2025 Sb., pokud dopadá na regulovanou službu, nebo podle GDPR, pokud šlo o porušení bezpečnosti osobních údajů. Tyto lhůty AI Act nijak neruší a je praktické mít jeden proces, který obě strany pokryje.

Kapitola IV, tedy čl. 50, je použitelná od 2. srpna 2026. Povinnosti se dělí podle role:

• Poskytovatel — u systémů pro přímou interakci s lidmi musí být poznat, že jde o AI (odst. 1), a výstupy generovaného zvuku, obrazu, videa nebo textu musí být označené ve strojově čitelném formátu (odst. 2).
• Zavádějící subjekt — u deepfake a u AI textu publikovaného k informování veřejnosti o záležitostech veřejného zájmu uvede, že obsah vytvořila nebo upravila AI (odst. 4), a u rozpoznávání emocí či biometrické kategorizace informuje dotčené osoby (odst. 3).

Odstavec 5 k tomu přidává, jak má informace vypadat: srozumitelně, rozlišitelně, přístupně a nejpozději v okamžiku, kdy člověk na obsah narazí. ČTÚ jako příklad v praxi zmiňuje označení typu „AI generated“ pro plně generovaný obsah a „AI modified“ pro obsah upravený pomocí AI. Podmínky u jednotlivých odstavců rozebírá sekce průvodce o označování podle čl. 50.

Pro povinnost strojově čitelného označení podle čl. 50 odst. 2 ano. Poskytovatelé generativních systémů uvedených na trh před 2. srpnem 2026 mají podle nového čl. 111 odst. 4 lhůtu do 2. prosince 2026.

Toto přechodné pravidlo míří na odst. 2, tedy na poskytovatele. Povinnosti zavádějícího subjektu podle odst. 4 a pravidla pro způsob informování podle odst. 5 platí od 2. 8. 2026 bez odkladu. Pozor tedy na to, že pokud jste u vlastního nástroje zároveň poskytovatel i zavádějící subjekt, přechodné období vám nekryje všechno.

Nestačí. Povinnost podle odst. 2 mluví o označení ve strojově čitelném formátu, které je zjistitelné jako umělé — tedy o vlastnosti výstupu, ne o textu v dokumentaci. Povinnost podle odst. 4 se naopak vztahuje na to, co uvidí člověk, a odst. 5 k ní přidává požadavek jasnosti, rozlišitelnosti a načasování nejpozději k první interakci nebo expozici.

Nejkonkrétnější dostupný popis toho, co se považuje za dostatečné, je kodex chování k transparentnosti obsahu vytvořeného AI, který Komise zveřejnila 10. června 2026, a pokyny k čl. 50 vydané vedle něj. Kodex je dobrovolný a povinnost z nařízení nenahrazuje; jeho role při dokládání souladu je popsaná v průvodci.

Výjimky jsou v samotném čl. 50 a jsou užší, než se obvykle čte:

• U odst. 2 u systémů plnících pomocnou funkci při standardní editaci, které vstupní data ani jejich význam podstatně nemění. Korektura textu sem patří, přepsání textu do nové podoby už ne.
• U odst. 4 u zjevně uměleckých, kreativních, satirických a fiktivních děl a programů a u AI textu, který prošel lidským přezkumem nebo redakční kontrolou a někdo za něj nese redakční odpovědnost.
• Napříč odstavci u použití povoleného zákonem k odhalování, předcházení, vyšetřování nebo stíhání trestných činů.

Přesný rozsah prvních dvou výjimek — u umělecké tvorby se povinnost jen zužuje, neruší — je v sekci průvodce o čl. 50. ČTÚ v tiskové zprávě z 31. 7. 2026 doporučuje si u konkrétní činnosti vyhodnotit, zda pod některou z výjimek nespadá, a čtení čl. 50 doplnit pokyny Komise.

Pojmenovaně ne. Nejblíž je čl. 15, který u vysoce rizikových systémů vyžaduje přiměřenou úroveň přesnosti, robustnosti a kyberbezpečnosti; jeho odstavec 5 vyjmenovává útoky na trénovací data a na model, vstupy navržené tak, aby model udělal chybu, a útoky na důvěrnost. Celý výčet z odst. 5 je v průvodci.

Prompt injection se pod odst. 5 vejde přes obecnou formulaci o odolnosti proti pokusům neoprávněných třetích stran změnit užití, výstupy nebo výkonnost systému zneužitím jeho zranitelných míst. Žádné vodítko k tomu ale nařízení nedává a celý čl. 15 dopadá výhradně na vysoce rizikové systémy — u běžného firemního nasazení z něj neplyne nic.

Taxonomii je proto potřeba vzít odjinud. Nejpoužívanější je OWASP Top 10 pro aplikace s velkými jazykovými modely, který prompt injection, únik dat přes výstupy i nadměrnou autonomii agentů pojmenovává. Není to předpis, ale jako podklad pro posouzení rizik konkrétního nasazení je použitelnější než čl. 15.

AI Act tento problém neřeší vůbec, a přesto je to v praxi největší riziko celého tématu. Firma odpovídá za zpracování osobních údajů a za ochranu obchodního tajemství i u nástroje, o kterém neví.

Co funguje: zmapovat nástroje z technických zdrojů — logů proxy nebo SASE, DNS dotazů, přehledu OAuth aplikací připojených k firemnímu tenantu a výpisů z firemních platebních karet. Dotazník nefunguje, protože se ptá lidí, kteří pravidlo obcházejí.

Druhá polovina řešení je mít schválenou variantu, která je použitelná. Pokud firemní nástroj je horší nebo pomalejší než spotřebitelská verze, obcházení se zákazem nezastaví.

Inventura nástrojů se navíc hodí i k samotnému nařízení: bez seznamu s rolí, vlastníkem a rizikovým zařazením u každého nástroje nelze odpovědět ani na otázku, jestli se vás čl. 50 týká. Proč je tenhle scénář rizikovější než samotná regulace, rozebírá sekce průvodce o firmách, které AI jen používají.

Běží vedle sebe a povinnosti se sčítají. Každý předpis míří na jiný předmět:

• AI Act reguluje systém AI jako produkt — jaké vlastnosti musí mít a kdo za ně odpovídá.
• Zákon č. 264/2025 Sb. (transpozice NIS2) reguluje provoz regulované služby. AI nástroj je z jeho pohledu aktivum a jeho poskytovatel dodavatel ICT služby, se vším, co k řízení dodavatelských rizik a hlášení incidentů patří.
• GDPR reguluje zpracování osobních údajů. Čl. 2 odst. 7 AI Actu výslovně potvrzuje, že jím GDPR není dotčeno.

Omnibus na dvou místech snížil duplicitu dokumentace: posouzení dopadů na základní práva může podle čl. 27 odst. 4 přebírat části posouzení vlivu podle čl. 35 GDPR a nový čl. 42 odst. 3 uznává splnění kyberbezpečnostních požadavků čl. 15 u systémů pokrytých nařízením o kybernetické odolnosti. Podmínky obojího jsou v průvodci.

Naproti tomu nový čl. 4a, který omnibus vložil, je úzký — dopadá jen na citlivé údaje použité kvůli odhalení a nápravě zkreslení modelu, a i to pod tvrdými podmínkami. Není to obecné povolení zpracovávat citlivé údaje pro trénování a sám o sobě povinnost zkreslení odhalovat nezakládá.

Čl. 99 má tři pásma. V každém rozhoduje ta vyšší z uvedených hodnot — pevná částka, nebo procento z celosvětového obratu za předchozí účetní rok:

• Až 35 milionů eur nebo 7 % — nedodržení zákazů z čl. 5.
• Až 15 milionů eur nebo 3 % — porušení běžných povinností, ať už v roli poskytovatele, dovozce, distributora nebo zavádějícího subjektu, včetně transparentnosti podle čl. 50.
• Až 7,5 milionu eur nebo 1 % — nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace poskytnuté oznámeným subjektům či příslušným orgánům.

U menších podniků se pásma zmírňují a poskytovatelům obecných modelů AI ukládá pokuty přímo Komise podle čl. 101. Rozpis včetně toho, které konkrétní články do prostředního pásma spadají, je v sekci průvodce o dozoru a sankcích.

K datu platnosti této stránky není ve Sbírce zákonů český adaptační zákon, který má dozor definitivně nastavit. Nařízení samo je přímo použitelné a povinnosti platí bez ohledu na to, ale na národní úrovni chybí procesní rámec pro ukládání pokut podle čl. 99 odst. 1.

Podle návrhu z Ministerstva průmyslu a obchodu má být jednotným kontaktním místem Český telekomunikační úřad, v příslušných sektorech Česká národní banka a Úřad pro ochranu osobních údajů, oznamujícím orgánem ÚNMZ a svou roli v otázkách lidských práv má mít i Veřejný ochránce práv. Dokud zákon není přijat, je to návrh, ne platné rozdělení — ČTÚ o sobě v tiskové zprávě z 31. 7. 2026 mluví jako o jednom z orgánů, které dohled nad čl. 50 budou vykonávat.

U části systémů založených na obecných modelech AI a u velmi velkých online platforem dozoruje přímo Evropský úřad pro umělou inteligenci. Na toho, kdo takový systém jen používá, to ale nedopadá — zůstává pod národním orgánem. Přesné vymezení jeho výlučné působnosti po omnibusu i stav českého zákona najdete v sekci průvodce o dozoru a sankcích.