Srovnání · AI Act po omnibusu
Změny, které do aktu o umělé inteligenci vneslo nařízení (EU) 2026/1744 s platností od 27. 7. 2026 — článek po článku, včetně toho, co zůstalo beze změny.
Plný název zní: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2026/1744 ze dne 8. července 2026, kterým se mění nařízení (EU) 2024/1689, (EU) 2018/1139 a (EU) 2023/1230, pokud jde o zjednodušení provádění harmonizovaných pravidel pro umělou inteligenci (souhrnný balíček pro digitální oblast týkající se umělé inteligence). V anglicky psaných materiálech se mu říká Digital Omnibus on AI, česky se ustálilo označení AI omnibus.
Předpis byl přijat ve Štrasburku dne 8. července 2026; postoj Evropského parlamentu je ze 16. června 2026 a rozhodnutí Rady z 29. června 2026. Právním základem je čl. 114 Smlouvy o fungování Evropské unie. Vyhlášen byl v Úředním věstníku dne 24. července 2026 a podle svého čl. 4 vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení, tedy 27. července 2026. To datum si zapamatujte — vrací se na téhle stránce nejčastěji.
Rozsah je užší, než jak se o balíčku psalo. Omnibus mění tři nařízení a nic víc: článek 1 mění akt o umělé inteligenci, tedy nařízení (EU) 2024/1689, a obsahuje 43 novelizačních bodů; článek 2 mění nařízení (EU) 2018/1139, tedy základní nařízení o letectví, sedmi body; a článek 3 mění nařízení (EU) 2023/1230 o strojních zařízeních třemi body. Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, směrnici o soukromí a elektronických komunikacích ani akt o datech tenhle předpis nemění. Kdo narazí na tvrzení, že digital omnibus změnil i GDPR, mluví o jiném dokumentu a je potřeba si ho ověřit zvlášť.
Pro čtení změn je nejpohodlnější konsolidované znění AI Actu s datem konsolidace 27. července 2026, kde jsou provedené změny označené značkou M1. Je to ale nástroj Úřadu pro publikace, ne právně závazný text — v dokumentaci, o kterou se budete opírat při kontrole, citujte autentická znění z Úředního věstníku.
Poslední poznámka k orientaci. Tahle stránka jde článek po článku a je psaná pro ty, kdo mají rozpracovanou dokumentaci podle staršího znění. Praktický výklad pro firmy, které AI jen používají, je v této kategorii na samostatné stránce — Checklist pro zavádějící subjekt.
Metodická poznámka ke čtení téhle stránky: kde se píše, že se něco nezměnilo, je to tvrzení odvozené z toho, že příslušný článek není mezi novelizačními body čl. 1 omnibusu a že v konsolidovaném znění nenese značku změny. U nejdůležitějších případů — čl. 26 a čl. 5 odst. 1 písm. f) — je to uvedeno výslovně, protože právě v nich se cizí přehledy nejčastěji pletou.
Tohle je z celého omnibusu změna s největším praktickým dopadem a zároveň ta, kterou zkracující přehledy nejčastěji zkreslují. Bod 40 článku 1 omnibusu přepsal třetí pododstavec čl. 113 AI Actu, tedy ustanovení o datech použitelnosti.
Nové písmeno c) odkládá použitelnost kapitoly III oddílů 1, 2 a 3, s výjimkou čl. 6 odst. 5, na 2. prosince 2027 u systémů vysoce rizikových podle čl. 6 odst. 2 a přílohy III a na 2. srpna 2028 u systémů vysoce rizikových podle čl. 6 odst. 1 a přílohy I. Výchozí stav byl u obou větví jiný, a proto je jiná i délka odkladu. U přílohy III žádné zvláštní datum neexistovalo a platilo obecné datum použitelnosti 2. srpna 2026, odklad je tedy šestnáct měsíců. U přílohy I stanovilo původní písmeno c) čl. 113 pro čl. 6 odst. 1 a související povinnosti datum 2. srpna 2027, odklad je tedy dvanáct měsíců. Přehledy, které uvádějí jen datum 2. prosince 2027 a druhé datum vynechají, jsou nepřesné — u přílohy I je lhůta o osm měsíců delší.
Odklad má přesně vymezené hranice a právě u nich vzniká nejvíc omylů. Nevztahuje se na kapitolu IV, tedy na transparenční povinnosti podle čl. 50. Nevztahuje se na kapitolu III oddíl 5, tedy na harmonizované normy, posuzování shody, osvědčení a registraci podle čl. 40 až 49 — pro ně zůstává obecné datum použitelnosti 2. srpna 2026 podle druhého pododstavce čl. 113. A nevztahuje se ani na čl. 6 odst. 5, který je z odkladu vyňat výslovně a který Komisi ukládá poskytnout po konzultaci s radou pokyny k praktickému provádění čl. 6 spolu s úplným seznamem praktických příkladů vysoce rizikových a nikoli vysoce rizikových použití.
Důvod odkladu je popsán v bodu odůvodnění 40 omnibusu: zpožděná dostupnost norem, společných specifikací a alternativních pokynů a zpožděné zřízení příslušných vnitrostátních orgánů vedou k problémům, které neodůvodňují zachování původního dne použitelnosti 2. srpna 2026.
Změnami prošla i přechodná ustanovení v čl. 111. V odstavci 2 bylo pevné datum 2. srpna 2026 nahrazeno klouzavým odkazem na den použitelnosti kapitoly III podle článku 113, takže se grandfathering pro už uvedené vysoce rizikové systémy posouvá spolu s odkladem. Tvrdá lhůta zůstala beze změny: poskytovatelé a zavádějící subjekty vysoce rizikových systémů AI určených k použití orgány veřejné moci musí souladu dosáhnout v každém případě do 2. srpna 2030. Bod odůvodnění 39 k tomu vyjasňuje, že je-li alespoň jedna jednotlivá jednotka vysoce rizikového systému AI uvedena legálně na trh před rozhodným datem, vztahuje se odkladná lhůta i na další jednotky téhož typu a modelu, které mohou být nadále uváděny na trh bez dalších povinností a bez dodatečné certifikace, pokud se nezmění návrh systému; rozhodné je datum, kdy byla první jednotka daného typu a modelu poprvé uvedena na trh v Unii.
Nový čl. 111 odst. 4 pak zavádí jedinou časovou úlevu, kterou má transparentnost: poskytovatelé systémů AI včetně obecných systémů AI, které vytvářejí syntetický zvukový, obrazový, video nebo textový obsah a byly uvedeny na trh před 2. srpnem 2026, přijmou opatření nezbytná ke splnění požadavků čl. 50 odst. 2 do 2. prosince 2026. Bod odůvodnění 38 to popisuje jako čtyřměsíční přechodné období.
Praktický důsledek pro rozpracovanou dokumentaci: věta typu „povinnosti u vysoce rizikových systémů začínají 2. srpna 2026“ je od 27. července 2026 nesprávná, ale věta „transparenční povinnosti podle čl. 50 začínají 2. srpna 2026“ je nadále správná. Kdo v dokumentaci opravuje termíny plošně, opraví i to, co se opravovat nemělo.
Bod 4 článku 1 omnibusu zasáhl do definic v čl. 3 a bod 8 do klasifikačních pravidel v čl. 6. Dohromady zužují okruh systémů, které se do vysokého rizika dostanou přes přílohu I, a zavádějí dvě nové kategorie podniků pro účely úlev.
Zúžena byla definice bezpečnostní komponenty v čl. 3 bodě 14 a totéž zúžení se promítlo do nových odstavců 1a až 1c článku 6. Podle nového čl. 6 odst. 1a se za bezpečnostní komponenty nepovažují systémy AI používané výhradně pro uživatelskou podporu, optimalizaci výkonnosti, efektivitu služeb, automatizaci, pohodlí nebo kontrolu kvality nesouvisející s bezpečností. Podle nového čl. 6 odst. 1b se naopak za bezpečnostní komponenty považují systémy, jejichž selhání nebo chybné fungování by ohrozilo zdraví a bezpečnost. Nový čl. 6 odst. 1c pak míří na druhou podmínku klasifikace přes přílohu I: produkt, u něhož se posouzení shody třetí stranou vyžaduje výhradně z důvodu jiných rizik než rizik pro zdraví a bezpečnost, podmínku podle čl. 6 odst. 1 nesplňuje.
Praktický význam je zřejmý u průmyslových a produktových výrobců: systém, který jen zvyšuje efektivitu nebo pohodlí obsluhy, se do vysokého rizika přes přílohu I nedostane jen proto, že je zabudovaný v regulovaném produktu. Rozhodující je vazba na zdraví a bezpečnost, ne umístění v produktu.
Druhá skupina změn v čl. 3 zavádí dvě nové definice, které samy o sobě nic neukládají, ale odkazuje se na ně u úlev. Nový bod 14a definuje malý a střední podnik odkazem na doporučení Komise 2003/361/ES; nový bod 14b definuje malý podnik se střední tržní kapitalizací odkazem na doporučení Komise (EU) 2025/1099. Obě definice se propisují do sankčního režimu a do podpůrných opatření.
Kdo má rozpracovanou klasifikaci produktů podle staršího znění, má důvod ji projít znovu — ne kvůli změně termínů, ale proto, že se posunula sama hranice. Systém, který byl v klasifikaci označen jako bezpečnostní komponenta jen kvůli umístění v produktu, může po zúžení definice skončit jinde.
Bod 5 článku 1 omnibusu nahradil článek 4 celý. Je to změna, která se týká úplně každého, kdo AI poskytuje nebo používá, protože čl. 4 nemá žádnou prahovou hodnotu ani rizikovou podmínku.
Původní znění ukládalo poskytovatelům a zavádějícím subjektům přijímat opatření, aby v co největší možné míře zajistili dostatečnou úroveň gramotnosti v oblasti AI. Nové znění čl. 4 odst. 1 mluví o opatřeních na podporu zlepšení gramotnosti v oblasti AI a přidává větu, která rozhoduje o výkladu celého ustanovení: tato povinnost od poskytovatelů ani zavádějících subjektů nevyžaduje, aby u jednotlivých osob zaručovali konkrétní úroveň gramotnosti v oblasti AI. Posuzují se tedy opatření, ne výsledek.
Osobní rozsah zůstal beze změny. Povinnost dopadá na vztah k zaměstnancům i ke všem dalším osobám, které se jménem poskytovatele nebo zavádějícího subjektu zabývají provozem a používáním systémů AI, a zohlednit se mají technické znalosti, zkušenosti, vzdělání a odborná příprava těchto osob, prostředí použití a osoby nebo skupiny osob, na kterých mají být systémy používány.
Nový čl. 4 odst. 2 ukládá Komisi a členským státům podporovat a usnadňovat úsilí poskytovatelů a zavádějících subjektů, zejména malých a středních podniků, a Komise má zveřejnit praktické příklady plnění povinnosti na jednotné informační platformě podle čl. 62 odst. 3 písm. b). Nový čl. 4 odst. 3 ukládá Evropské radě pro AI přijmout doporučení stanovící mimo jiné společné cíle.
Bod 6 článku 1 omnibusu pak vložil zcela nový článek 4a o zpracování zvláštních kategorií osobních údajů za účelem odhalování a nápravy zkreslení a současně bod 9 zrušil čl. 10 odst. 5, který dosud tuto otázku upravoval jen pro poskytovatele vysoce rizikových systémů. Nový čl. 4a odst. 2 rozšiřuje právní základ i na zavádějící subjekty vysoce rizikových systémů AI a na poskytovatele i zavádějící subjekty jiných systémů a modelů AI, a výslovně dodává, že tento odstavec nezakládá povinnost takové odhalování a nápravy zkreslení provádět.
Podmínky zpracování v čl. 4a odst. 1 jsou kumulativní a jsou přísné. Zpracování nelze účinně provést zpracováním jiných údajů včetně syntetických nebo anonymizovaných; platí technická omezení opakovaného použití a nejmodernější bezpečnostní opatření včetně pseudonymizace; platí přísné kontroly a dokumentace přístupu; údaje se nepřenášejí ani nezpřístupňují jiným stranám; vymažou se, jakmile je zkreslení napraveno nebo uplyne doba uchovávání, podle toho, co nastane dříve; a důvod se odůvodní v záznamech o činnostech zpracování.
K použitelnosti nového čl. 4a: omnibus ho vložil do kapitoly I, a na tu dopadá písm. a) třetího pododstavce čl. 113 s datem 2. února 2025 — změněné písm. a) z něj vyjímá jen nové zákazy v čl. 5, žádné zvláštní datum pro čl. 4a stanoveno není. Pravidlo tedy chybějící není. Otevřená zůstává jediná otázka: od kdy se ustanovení vložené ke 27. červenci 2026 fakticky použije, protože zpětně působit nemůže. Kdo na čl. 4a staví konkrétní zpracování osobních údajů, má si závěr nechat potvrdit, ne ho odvodit z tohoto materiálu.
Bod 7 článku 1 omnibusu mění článek 5 tím, že do odstavce 1 vkládá nová písmena ba) a bb) a doplňuje nové odstavce 1a a 1b. Nic z toho, co v čl. 5 bylo, se nemění — a to je informace, kterou je potřeba říct dřív než výčet novinek, protože právě tady se cizí přehledy pletou nejčastěji.
Nové písmeno ba) zakazuje uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání systémů AI, které vytvářejí realistický obrazový, filmový, zvukový či podobný materiál zobrazující intimní partie identifikovatelné fyzické osoby nebo tuto osobu účastnící se explicitně zobrazených sexuálních aktivit, nebo které s takovým materiálem manipulují, bez svobodného, konkrétního, informovaného, jednoznačného a výslovného souhlasu dotčené osoby.
Nové písmeno bb) zakazuje uvádění na trh, uvádění do provozu nebo používání systémů AI, které vytvářejí materiál či představení ve smyslu čl. 2 písm. c) a e) směrnice 2011/93/EU nebo s nimi manipulují, s výjimkou případů, kdy se podle vnitrostátního práva uplatňuje okolnost vylučující protiprávnost.
Nový odstavec 1a dosah obou nových zákazů podstatně omezuje a rozděluje jej podle role. Uvádění na trh nebo uvádění do provozu je zakázáno jen tehdy, je-li vytváření takového materiálu zamýšleným účelem systému, nebo je-li takové vytváření vzhledem k návrhu, trénování, architektuře, schopnostem či funkcím důvodně předvídatelným a reprodukovatelným výsledkem bez nutnosti významné technické úpravy a systém nemá přiměřená technická bezpečnostní opatření a záruky. Používání je zakázáno jen tehdy, pokud zavádějící subjekt používá systém právě za účelem vytvoření takového materiálu nebo manipulace s ním.
Nový odstavec 1b obsahuje výjimku z pojmu manipulace: za manipulaci ve smyslu písmene ba) se nepovažuje situace, kdy systém AI manipuluje s materiálem způsobem, který nezvyšuje expozici vyobrazených intimních partií ani nemění povahu explicitně zobrazovaných sexuálních aktivit.
Obě nová písmena i oba nové odstavce jsou použitelné až od 2. prosince 2026 podle změněného písmene a) třetího pododstavce čl. 113. Zbytek čl. 5 se používá beze změny od 2. února 2025.
Nejdůležitější věta téhle sekce se týká toho, co se nezměnilo: čl. 5 odst. 1 písm. f), tedy zákaz používat systémy AI s cílem odvodit emoce fyzické osoby na pracovišti a ve vzdělávacích institucích, omnibus vůbec neotevřel. Znění i datum použitelnosti 2. února 2025 zůstávají. Kdo očekával, že se odklad vysoce rizikových systémů dotkne i tohohle, má v dokumentaci chybu.
Bod 12 článku 1 omnibusu mění čl. 25 ve dvou místech, bod 13 mění čl. 27 v odstavcích 4 a 5. Obě změny míří na praktické překážky, na které narážely firmy uprostřed hodnotového řetězce.
Podstatné je, co se v čl. 25 nezměnilo. Odstavec 1, tedy tři okolnosti, za nichž se distributor, dovozce, zavádějící subjekt nebo jiná třetí strana považuje pro účely nařízení za poskytovatele vysoce rizikového systému AI, zůstal beze změny: uvedení vlastního jména, názvu nebo ochranné známky na již uvedeném vysoce rizikovém systému; podstatná změna vysoce rizikového systému již uvedeného na trh tak, že zůstává vysoce rizikový; a změna zamýšleného účelu systému AI včetně obecného systému AI, který nebyl klasifikován jako vysoce rizikový, takovým způsobem, že se stane vysoce rizikovým podle čl. 6. Následkem je i nadále to, že se na dotčený subjekt vztahují povinnosti poskytovatele podle čl. 16.
Změněný odstavec 2 nadále stanoví, že se původní poskytovatel už za poskytovatele daného systému pro účely nařízení nepovažuje, a nově jeho povinnost spolupráce rozepisuje do konkrétního výčtu: zpřístupnit technickou dokumentaci dostatečnou k posouzení souladu s čl. 16, informovat nové poskytovatele o známých omezeních a režimech poruch a poskytnout cílený technický přístup včetně přístupu k testování a validaci. Pro nového poskytovatele je to citelné zlepšení vyjednávací pozice.
Zároveň se ale rozšířila výjimka, a to opačným směrem. Nepoužije se, pokud původní poskytovatel jasně stanovil, že jeho systém AI nemá být změněn na vysoce rizikový systém AI — v takovém případě se na něj nevztahuje povinnost spolupracovat s novými poskytovateli ani předložit dokumentaci. Původní znění zmiňovalo pouze povinnost předložit dokumentaci. Ta jediná věta v podmínkách dodavatele tedy nově váží víc.
Odstavec 4 čl. 25, první pododstavec, byl nahrazen tak, že se do výčtu toho, co třetí strana dodává a co má být upraveno písemnou dohodou, vedle systému AI, nástrojů, služeb, komponent a procesů nově doplnil i model AI. Zachována zůstala výjimka pro třetí strany, které na základě bezplatné a otevřené licence zpřístupňují veřejnosti jiné nástroje, služby, procesy nebo komponenty než obecné modely AI.
U čl. 27, tedy u posouzení dopadů na základní práva, se změna týká práce s dokumenty. Nově může zavádějící subjekt do posouzení zahrnout křížové odkazy na příslušné oddíly posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle čl. 35 nařízení (EU) 2016/679 nebo čl. 27 směrnice (EU) 2016/680, případně jeho příslušné části začlenit. Vzor dotazníku, který to umožní, má vypracovat Úřad pro AI.
Pro toho, kdo AI nakupuje, je z celé sekce nejpraktičtější poslední bod k výjimce v odst. 2. Před podpisem se vyplatí projít podmínky dodavatele na formulaci o tom, že systém nemá být změněn na vysoce rizikový — po omnibusu z ní plyne, že vám dodavatel nemusí ani spolupracovat, ani předat dokumentaci, kterou byste v roli nového poskytovatele potřebovali.
Do téhle skupiny patří čtyři změny, které spolu na první pohled nesouvisejí, ale míří na totéž — snížit duplicitu vůči jiným předpisům a dát čas tam, kde infrastruktura nestíhá.
Nový čl. 2 odst. 13 umožňuje omezit uplatňování zvláštních požadavků nebo povinností podle čl. 9 až 15 a 17 až 25 u vysoce rizikových systémů podle čl. 6 odst. 1, pokud harmonizační předpisy Unie uvedené v příloze I oddílu A poskytují rovnocennou nebo vyšší úroveň ochrany a pokud omezení nesníží celkovou úroveň ochrany. Případy má upřesnit Komise akty v přenesené pravomoci do 2. srpna 2027.
Nový čl. 42 odst. 3 zavádí předpoklad shody v kybernetické bezpečnosti: spadají-li vysoce rizikové systémy AI do působnosti nařízení (EU) 2024/2847, tedy aktu o kybernetické odolnosti, a jsou-li splněny podmínky jeho čl. 12 odst. 1, považují se za systémy v souladu s požadavky na kybernetickou bezpečnost podle čl. 15 AI Actu. Pro výrobce produktů s digitálními prvky je to jedna z nejužitečnějších změn celého omnibusu, protože odstraňuje dvojí prokazování téhož.
Článek 50 byl změněn pouze v odstavci 7. Ruší se zmocnění Komise schvalovat kodexy správné praxe prováděcím aktem; nově Komise s maximálním zřetelem ke stanovisku rady jen posoudí, zda je dodržování kodexů dostatečné pro zajištění souladu s povinnostmi podle odstavců 2 a 4, a teprve pokud kodex nepovažuje za přiměřený, může přijmout prováděcí akt se společnými pravidly. Bod odůvodnění 41 to zdůvodňuje tím, že kodexy správné praxe mají omezený právní účinek a zejména neposkytují předpoklad shody. Odstavce 1 až 6 zůstávají v původním znění.
A konečně čl. 57: lhůta pro zprovoznění regulačních sandboxů byla prodloužena. Podle změněného odstavce 1 musí členské státy zajistit alespoň jeden funkční národní sandbox do 2. srpna 2027, zatímco původní znění stanovilo 2. srpna 2026. Nový odstavec 3a navíc umožňuje Úřadu pro AI zřídit sandbox na úrovni Unie s přednostním přístupem pro malé a střední podniky včetně podniků začínajících a pro malé podniky se střední tržní kapitalizací.
Vazba mezi AI Actem a aktem o kybernetické odolnosti stojí za samostatnou pozornost, pokud dodáváte produkt s digitálními prvky. Nový čl. 42 odst. 3 neznamená, že splněním jednoho předpisu splníte druhý — týká se výhradně požadavků na kybernetickou bezpečnost podle čl. 15 AI Actu, ne zbytku kapitoly III. Co po výrobci chce akt o kybernetické odolnosti, rozebírá v odkazech samostatná kategorie CRA.
Body 31 a 32 článku 1 omnibusu mění čl. 75 a vkládají zcela nové články 75a až 75d. Je to změna institucionální povahy, ale s velmi praktickými důsledky, protože zavádí přímé vynucování na úrovni Unie tam, kde dosud probíhalo hlavně přes vnitrostátní orgány.
Podle změněného čl. 75 odst. 1 je Úřad pro AI výhradně příslušný mimo jiné pro systémy AI založené na obecných modelech AI, u nichž model i systém vyvinul týž poskytovatel nebo poskytovatelé, kteří jsou součástí téhož podniku, a pro systémy AI integrované do velmi velkých online platforem a vyhledávačů podle nařízení (EU) 2022/2065. Nové články 75a až 75d pak Úřad pro AI vybavují samostatnými dohledovými a vynucovacími pravomocemi: vyšetřováním, kontrolami na místě i na dálku, pečetěním prostor, žádostmi o informace, přijímáním závazků podle čl. 75b, rozhodnutími o nedodržování, pokutami a penále až do 5 % průměrného denního příjmu nebo obratu denně, s promlčecí dobou pět let.
V sankčním článku 99 provedl omnibus tři změny a všechny je užitečné znát přesně, protože sankční pásma samotná zůstala beze změny. První je přepsaný odstavec 1: členské státy nadále stanoví pravidla pro sankce, nově se ale výslovně počítá i s jinými donucovacími opatřeními než pokutami — s varováními a nepeněžními opatřeními — a má se přihlížet k hospodářské životaschopnosti malých a středních podniků a malých podniků se střední tržní kapitalizací. Druhá je nové písmeno da) v odstavci 4, které do pásma do 15 000 000 EUR nebo do 3 % celkového celosvětového ročního obratu doplnilo povinnosti poskytovatelů a provozovatelů podle čl. 25 odst. 2 a 4. Třetí je nový odstavec 6a, podle kterého u malých podniků se střední tržní kapitalizací činí pokuta podle odstavců 4 a 5 nejvýše nižší z obou hodnot, tedy buď procento, nebo částka.
Co se nezměnilo: nejvyšší pásmo v čl. 99 odst. 3 za porušení zákazů podle čl. 5, tedy až 35 000 000 EUR nebo až 7 % celkového celosvětového ročního obratu za předchozí finanční rok podle toho, která hodnota je vyšší. A nezměnilo se ani písmeno e) odstavce 4, tedy pásmo do 15 000 000 EUR nebo do 3 % obratu za porušení povinností zavádějících subjektů podle čl. 26.
Pro české firmy zůstává otázka vnitrostátního dozoru mimo text obou nařízení — ta se řeší českou prováděcí úpravou, ne omnibusem. Na téhle stránce se k ní proto nevyjadřujeme; její stav patří ověřovat u zdroje v době, kdy jej potřebujete.
Tahle sekce je v materiálu o novele nezvyklá, ale je z celé stránky nejužitečnější. Většina chyb, se kterými se v rozpracované dokumentaci potkáváme, nevznikla z toho, že by někdo přehlédl změnu — vznikla z toho, že si někdo domyslel změnu, která nenastala.
Nejvýraznější případ je článek 26, tedy povinnosti zavádějících subjektů vysoce rizikových systémů AI. Omnibus ho neotevřel vůbec: výčet 43 novelizačních bodů článku 1 jde od čl. 25 přímo na čl. 27 a v konsolidovaném znění nenese text čl. 26 ani jednu značku změny. Změnilo se výhradně datum jeho použitelnosti, a to nepřímo, přes čl. 113. Formulace o novém znění čl. 26 tedy popisuje něco, co neexistuje.
Druhý případ je zákaz odvozování emocí na pracovišti. Čl. 5 odst. 1 písm. f) omnibus nezměnil ani slovem a nezměnil ani datum jeho použitelnosti — platí od 2. února 2025. Bod 7 článku 1 omnibusu do čl. 5 pouze přidal písmena ba) a bb) a odstavce 1a a 1b.
Třetí případ je transparentnost. Článek 50 se změnil jedině v odstavci 7 a odstavce 1 až 6 zůstaly v původním znění. A protože článek 50 tvoří celou kapitolu IV, která není uvedena v žádném z písmen třetího pododstavce čl. 113, platí pro něj obecné datum použitelnosti 2. srpna 2026. Transparenční povinnosti odloženy nebyly.
Zmínku si zaslouží i změny příloh, protože se v přehledech obvykle ztratí úplně. Omnibus zrušil bod 1 přílohy I oddílu A, tedy nařízení o strojních zařízeních, a přesunul nařízení (EU) 2023/1230 do přílohy I oddílu B jako nový bod 21. Zároveň doplnil zcela novou přílohu XIV se seznamem kódů, kategorií a typů systémů AI pro účely oznamování oznámených subjektů podle čl. 30 — patří do ní například kód AIB 0203 pro systémy AI pro rozpoznávání emocí nebo kód AIH 0401 pro nově vznikající technologie AI včetně agentní AI.
Doporučený postup pro revizi rozpracované dokumentace: nejprve projděte data, protože jich se změna dotkla nejvíc a plošná oprava tam nadělá nejvíc škody; pak větu o AI gramotnosti podle čl. 4, kde se změnila formulace povinnosti; pak podmínky dodavatelů kvůli čl. 25 odst. 2. A do textu si poznamenejte, ke kterému znění byl psán — u předpisu, který se za dva roky měnil takhle, je datum platnosti materiálu jeho nejdůležitější údaj.
První tři položky jsou legislativní milníky nařízení (EU) 2026/1744, zbytek jsou data použitelnosti AI Actu v jeho znění po omnibusu. Data, která omnibus nezměnil, jsou v textu položek označena.
Všechna tvrzení o změnách na téhle stránce vycházejí z primárních zdrojů níže, stav k 9. 8. 2026. Materiál nenahrazuje znění předpisu — závazné je to, co je v Úředním věstníku.
Máte dokumentaci podle starého znění
Úvodní konzultace nad tím, co ve vaší rozpracované dokumentaci k AI Actu po 27. červenci 2026 sedí, co je potřeba přepsat a co se opravovat nemá. Výstupem je seznam míst k revizi v pořadí podle naléhavosti. Napište nám, co máte hotové.